Dáváme si ji na návštěvách, při jednáních, na začátku dne i ve chvilkách klidu. Káva je pro mnoho z nás nápojem na povzbuzení i uklidnění a vychutnáváme si každý šálek. Jak dlouhá byla a je její cesta?
Rychlé povzbuzení
Povzbuzující nápoj objevili v Etiopii kolem roku 525 našeho letopočtu. Pěstovat se začala v Jemenu o padesát let později a kolem roku 1000 začaly vznikat první kávové plantáže v Arábii. Evropa si na kávu musela počkat až do 16. století a teprve roku 1645 byla otevřena první kavárna, v italských Benátkách. Do naší republiky pak kávě trvala cesta ještě déle, v Praze otevřela první kavárna až v roce 1741, v domě U Zlatého hada. I přesto si získala okamžitě srdce všech, kdo ji ochutnali, po celém světě, a tak se brzy začala pěstovat na mnoha místech planety.
Stroje i lidská práce
Sběr kávových zrn nejdříve probíhal ručně, stejně jako další zpracování, se zvyšující se poptávkou však už nebylo možné spoléhat jen na lidskou práci. Ta je potřeba již jen u sběru, aby nedošlo k poškození křehkých zrn, což stroje zatím neumí. Zelená kávová zrna se pak suší, praží a případně melou, potrubí je pak dopraví k balicí lince, kde se naváží do obalů. Pak už se mohou distribuovat po celém světě, kamkoli je potřeba. Káva obsahuje kofein, i proto ji vyhledáváme hned po probuzení a pro mnoho lidí je její pití zažitým ranním rituálem. Po jejích účincích sáhneme také během dne, když potřebujeme povzbuzení, třeba při namáhavé práci nebo dlouhé cestě autem. Většinou se setkáme se dvěma druhy kávy, silnou a hořkou robustou a oblíbenou arabikou.
Po zpracování pak celá zrna nebo jejich mletou variantu přepraví potrubní systémy k expedičním střediskům nebo na další zpracování a ochucení. V posledních letech se totiž zvyšuje obliba ochucených káv s ovocnou nebo čokoládovou příchutí.
